Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

Neděle 8.5.

9. května 2016 v 9:13 | Dorian-gray
No tak státní svátek byl teda pěkná dřina, vstával jsem už před devátou, poté co jsme se krásně vyspali, za oknem byl moc pěkný, teplý den. Vyrazil jsem ráno na kolo a podařilo se mi přes Traťovku přejet v lepším čase než včera ale zase ze Sobotína dolů to šlo výrazně pomaleji. Pak se zastavil starej Honza že jedem do Blanska pro klavír, cesta byla celkem v pohodě v tom jeho polorozpadlým fiatu, ale on celou dobu něco vykládal a mně už to potom nebavilo. Dojeli jsme na místo, naložili klavír a vyrazili nazpět. Byl tam Jirka Žerníček, který nám ho předával a prodával, vezl jsem mu nějaký symbolický dárek, ale to bych nebyl já abych mu ho nezapomněl předat. Cesta nazpět byla stran Honzovýho slovního průjmu ještě horší než cesta tam. Ale kolem třetí odpoledne jsme konečeně dorazili domů, kde už mně čekali moji věrní Zahradník a Režisér a pomohli nám usadit ten klavír na místo v pokoji. Těžký to je jak kurva, prý je vevnitř nějaká pancířová deska, či co. Pak jsme šli do parku, kde byly nějaké oslavy státního svátku, ty samé pytloviny pro děti jako vždy a všude, ale nebylo malování na obličej, nebo jsem si toho nevšiml. Potkali jsme tam tetu Evu, Zdeňka jejího muže, Hanu, babičku Čičákovou a ti chvíli pohlídali Maxe a Vali aby mně M mohla hodit autem na voliš a babičku Č domů. Voliš byl supej, hráli jsme hodně a pěkné to bylo, snažili jsme se, hospoda taky ok a v práci jsem to pak na druhým čtení taky ještě zvládl. Doma jsme až asi do jedenácti dělali nějaký papíry a tiskli různý kravský dokumenty, nasranej jsem byl jak je ten poč pomalej, no kroutí už pátej rok. Pak jsme šli klasicky spát.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama