Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

14. dubna

14. dubna 2014 v 11:55 | Dorian-gray |  Historická fakta
Dnes je čtrnáctého, pišme tedy o včerejšku. Měl jsem službu celý víkend a tak neděle 13. začala pracovně, dělali jsme nějaké CTčko v 3:30 a pak jsem již nemohl znovu usnout, tak jsem jel domů a zkusil jsem spát ve své posteli manželské. Vedle své manželky samozřejmě. Až trochu procitla tak jsmě dělali věci které se na manžele občas sluší, nejlepší je to takhle po ránu. Dokonce jsem jí řek že ji mám rád, hmm asi jsem to musel zkusit alespoň takto, přál jsem si aby to bylo skutečnosti, neb mám obavy že to skutečností již není. Pak začala v devět ráno další víkendová směna a já spěchal do práce. Tam to bylo dlouhé a pracné. Ale naštěstí vyšlo, že mi určité ochabnutí provozu umožnilo zajít na volejbal a poté do hospody s kamarády. Bylo to tam smutné povídání, režisér byl na jakési drogové párty a byl pln dojmů, hodinář se bude rozvádět protože v něm a v jeho ženě je prý hodně bolesti nebo co. A já dost myslím na Zuzanu a na tuto jedinečnou a zmařenou příležitost. Alespoň je pravdou, že v kamarádech máme vzájemně podporu a úkryt, a to úplně bezpodmínečně a skálopevně. Večer jsem je ještě vrátil domů abych se asi po pěti dnech umyl a oholil, deset minut před půlnocí jsem se zase vracel na RDG oddělení k případu...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama