Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

Z dříve popsaných ...

4. ledna 2012 v 22:25 | Dorian-gray
Z dříve popsaných důvodů jsem se dostal k blogu až dnes, přísahám, že jsem tyhle strány neotevřel od chvíle mýho posledního komentáře někdy na konci řijna. Bojím se aby mně to nesmazali, ale už dřív jsem se naučil, během sebepoznání, že vlastní lenosti je možné se jen poddat, zvítězit nemožno. A taky jsem si před pár měsíci koupil počitačovou hru, takže jsem měl po večerech co dělat. No asi jsem na tom byl i závislý, ale už je to lepší... to mi taky pomohlo občas odvrátit myšlenky od té maďarské holky. Ale notak, zas tak vážné to není...


Můj článek budu dnes strukturovat zvykle. Začnu popisem místa, kde právě jsem. Potom napíšu ještě něco, následně zakotvím u jednoho tématu na celý odstavec a pak se už začnu loučit. Tákže si laskavě představte, že právě sedím na posteli v jedné nejmenované ubytovně v moravskoslezském kraji, bydlíval jsem tady už před rokem, a nedávno jsem se sem s velkou radostí vrátil, neb jsem zjistil, že to tak asi bude lepší. Na sobě mám nějaký tričko s rybou atd..., peřinu, na peřině desku ze skříně, aby se mi nezavařil počítač (má větrací průduchy dole a mohl by se v peřině zadusit)(dříve jsem dával odkapávač na boty, ale ten jsem tentokrát na přiděleném pokoji č. 15 jaksi nenašel, poslouží i to dřevo, ale je trochu moc velký) na desce mám ten můj poč, toho mého životního souputníka, všude jsou tady nějaké kabely, napájení, internet, sluchátka, myš. Kolem mně jsou poházené kusy oblečení a boty, a po mé pravé ruce rozjezená pizza v otevřené mastné krabici. Na chodbě po sobě občas pokřikují nějací primitivové a tak tady trávím poslední večer před návratem domů, než se odtud vytratím do ulice za tratí.

Sem jsem chtěl napsat "ještě něco" už nevím co jsem tím myslel. Peoplemetry změřily, že na Silevestra večer se na televizi dívalo v ČR asi 5 mil. lidí, téměř polovina z nich se dívala na ČT. Na co ale peoplemetry neodpověděly, je otázka "Proč?". Když trapas střídal trapas. Já naštěstí televizi nemám, a nemám taky rád ten pocit, když se za účinkující stydím.
Ale tohle to určitě nebylo.

V poslední době jsem se zamiloval do Bacha. Jo, to že na něm něco je, jsem tušil už kdysi na střední, kdy tehdá hrávali v rádiu od nějaké skupiny Sweetbox jakousi písničku Everything is gonna be allright, která má motiv jedné z jeho nejznámějších melodií. A vloni jsem si koupil Bachovské cédéčko, za poměrně přitažlivou cenu sedmi korun (?!), bylo kupodivu rovné a kulaté a dokonce hrálo, a hraje dodnes. No, nějak se mi to potom začalo líbit. Ta hudba je..., nechci tady vlastně psát co si o ní myslím, pochybuji, že to někoho zajímá, a nemám v tomto žádné vzdělání a vlastně hudbě vůbec nerozumím... ale připadá mi temná a přemýšlím o tom jaký to musel být člověk, který vymyslel něco takového, a taky o tom jaký byl barokní člověk a jaký byl jeho svět. Je tady jedna skladba, které bych se chtěl více věnovat, je skvělá a snad je i trochu známá, jmenuje se jednoduše "BVW 1067". Ale jo, má i nějaké normální jméno. Jako její nejzajímavější verzi na internetu hodnotím tuhle, jsou to nějací chorvatští muzikanti, zaujaly mně na tom asi tři věci. Za prvé chlápek, který hraje na klavír (nebo co to je) - bez dalšího komentáře. Za druhé samozřejmě ústřední postava flétnistky, nejen že její hra je jako smršť, podivuhodné, co lze zahrát na obyčejnou dutou trubku s dírkama! Ale navíc je úžasná jako postava, je škoda, že z podstaty nástroje je většinu času tak nějak zkroucená a v nepřirozeném postoji. O to více její krása vynikne, když dohrají, ona se pak narovná, usměje se, a v posledním zlomku okamžiku si oddechne (jak říkám, je úúžasná) - pak začne potlesk. Za třetí, a asi to nej na konec, ačkoliv mírně v pozadí za hlavní postavou hráčky na flétnu, je nejlepší výjev celého videa - hráčka na cello. Je fantastická, jako jedna ze tří lidí v kapele sedí, mezi nohama jemně drží svůj hudební nástroj, je mladá, miluje hudbu a silně ji prožívá. Má štěstí, že si vybrala jako svou práci právě hru na cello, které jest nástrojem pro ženu jako stvořeným, s ním vynikne jako citlivá, ale impozantní bytost.

Tákže, zítra mně čeká nechutný den v práci, budu říkat lidem samé špatné zprávy, ostatně stejně jako dnes.
Takže jdu spát.
Jo a ještě bych chtěl podotknout, že na Vás myslím, a doufám, že se Vám daří dobře.
 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Večernice Večernice | Web | 7. ledna 2012 v 20:25 | Reagovat

Koukám, že stále ještě žijete! To mě těší. Já na telku taky nekoukala, o tom více u mě na blogu. Myslím na Vás a přeju Vám (trochu pozdě), ať se Vám v novém roce daří vše, na co sáhnete...

2 Alisa Alisa | Web | 11. ledna 2012 v 22:36 | Reagovat

Ja doma televízor mám . Akurát nie je zapojený, že vraj musím platiť 30 eur mesačne, aby mi tam aj niečo bežalo . Takže fajn, obišla som sa bez neho devätnásť rokov, prežijem to aj ďalej .

Bach je fajn . Ale že by som ho zase tak žrala... Hmm, poznám aj lepšie dokonalosti .

3 D. D. | Web | 15. ledna 2012 v 23:03 | Reagovat

Video se mi seká - ale jen obraz - tak snad příště. Dřív se snad cello považovalo za pro ženu nevhodný nástroj (podobný obstrukce jako dámské sedlo apod.).
Bach má něco do sebe :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama