Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

Září 1998 začátek

1. srpna 2011 v 18:54 | Dorian-gray |  Historická fakta
Prázdniny skončily a šlo se tedy do školy, atd...atd..., zpočátku dost nudné vypravování se postupně trochu rozjelo v úterý osmého, dodnes si pamatuju jak jsem byl tehdy zelený a jak jsem se potácel a jaká to byla docela ostuda, ale tehdy jsem tomu čelil statečně, jsou zkrátka věci které se člověku přihodí aniž by chtěl. Výlet do Prahy byl opravdu vydařený, válení se po zemi se ženskými jsem měl vždy moc rád, škoda že jsem nedokázal vybudovat si více příležitostí, jak vidím, dnes už je to asi úplně uzavřená kapitola, dnešní ženské už se berou příliš vážně na to aby se šly válet po silnici. Pokud jde o Košu, byla to docela fajn holka, teda do té doby než dospěla, pak zapadla do šedi průměru, ale nějak asi nebyla můj typ, a já jsem asi taky tehdy měl oči pro někoho jiného (nejspíš pro Evu, nebo vlastně určitě). Aspoň je vidět, že nejsem žádná svině a že jsem Košiny krátkodobé velké náklonnosti ke mně nezneužil. Nebo jsem proto spíš blbec?


1.9. út
Tak toto je první den ve škole. Jedu vlakem, ale příště bych chtěl už na kole. Potkal jsem všecky starý borce (Bohm, Marvan, Zdenál, Karel) a další fůru božích lidí. Nečaska nás pustila po dvou hodinách a tam jsme šli k Legošovi. Dal jsem čtyři bíry a králi jsme kulečník. Odpoledne jsem byl na tréninku žákyň, pak jsem jel s Jaskecem (kouč z volejbalu) do Tišnova skládat nějaký flašky s vodou do tělocvičny. Pak jsme se vrátili dom a byl jsem ještě na dorostenkách. Bylo to dobrý měl jsme se fine. Šel jsem domů a Matka mně sprdla, byl jsem nasranej, díval se na bednu a šel spat.

2.9. st
Vstávání do školy a škola samotná bylo v pohodě a jazzu. Šel jsem až na druhou hodinu. Poprvé letos jsme jeli podle rozvrhu. Dozvěděl jsem se, že budu platit stovku navíc za Prahu, to nasere. Začínám mít problémy s běháním, vůbec se mi nechce chodit trénovat. Na tréninku večer se nás sešlo asi 12, poprvé tam byl Viktor Lípa (bratr Evy), poprvé a naposledy Martin Hájek. Bylo to fajn, ale dostal jsem se do betle až asi v 11.

3.9. čt
Ráno to proběhlo docela dobře, i když jsem si dal budíka na 1/4 na šest. První dvě hodiny máme fyzikální seminář. Ssešli se tam dobří lidé, sedím mezi Křivanem a Jitkou Ž. Zvláště proto se budu na tuto hodinu určitě těšit. Celej den proběhl v klidu, byl jsem se projet na kole za rybník a zpět a na tréninku jsem byl lepší než jindy. Dostali jsme vstupenky na šampionát (asi evropa juniorů ve volejbalu, jedna skupina se hrála v naší školní tělocvičně v Tišnově!) a bylo nám řečeno, že musíme v sobotu a v neděli vyhrát oba mistráky.

4.9. pá
Celý ráno a školu jsem tak nějak prožil a už už jsem se těšil na wollish. Byl jsem tam na dva zápasy, hráli Italové a Řekové a potom Francouzi a Portugalci. Měl jsem se jakš takž dobře, byl jsme tam s borcama a holkama z béčka. Dejva mi ukázal ten obrázek s Ondráčkovou a Křivanem (pornofotka s detaily na genitálie, kde figuruje třídní učitelka septimy B Ondráčková, a jeden septimán Křivánek, takový otloukánek, baže to byla montáž), a já jsem se smál jako ďábel. Požádal jsem ho o nějaký diskety se sprosťárnama (tak anachronické).

5.9. so
Ráno jsem nějak přežil. Pršelo a to mi dodalo odvahu nejít běhat. Celej den jsem se jen tak flákal a ani jsem nejel do Tišnova abych se s Lipkou díval na zápasy mistrovství. Ve 4 jsem musel být ve škole. Hrát se začalo v pět a bylo to docela rychlý, hrál jsem celkem dobře ale moc jsme to od von Krejčího nedostával. Smázli jsme je za něco okolo hodiny tři nula a šli jsme dom. Bylo to naše první vítězství mezi muži, ale ani moc netěšilo, protože hráli opravdu špatně.

6.9. ne
Ráno se mně vstávalo docela špatně. Musel jsem jet to Střelic na zápas a moc se mně nechtělo. Zápas nakonec dopadl dobře, vyhráli jsme tři jedna, ale já jsem nebyl moc dobrej, Jen jsem zalíval, zdálo se mně že nemám nahraný, při rozpinkání jsem se však cítil. Cesta dom byla crazy, jel jsem s Bobanem v autě. odpoledne jsem byl v Tišnově a potkal jsem tam Evu a seděli jsme tam spolu asi sedm hodin, potom přišel Béďa a nakonec jsme jeli s mou mamkou dom autem.

7.9. po
Ve škole to začíná být nuda, wollish má dnes přestávku, proto se v Tišnově nezdržím moc dlouho. Celej den jsem se tvrdě flákal a už trénink byl trochu oživení mojí velké nudy -nebbylo to tam špatný. Zítřejší brigáda byla odsunuta a tak mám o den volna navíc. Domů se vracím pěšky a je to romance. Martin Švest mě sere, točí mně totiž to, že když se mnou mluví, vůbec mně nepustí ke slovu, a je moc chytrej.

8.9. út
Dnešní den se zpíše černým písmem do historie této knihy. Ve škole jsem to nějak přežil a šli jsme do krčku slavit narozky Davida Haleše. Bylo to dobrý, byli jsme veselí a bujaří a bylo nás tam dost. Dal jsem pět piv (myslel jsem, že jsou to desítky, mýlil jsem se) a vodku. Šel jsem se podívat na volejbal za děckama, zakrátko jsem si odskočil na 6.dvanáctku. Vrátil jsem se na tribunu a udělalo se mi zle. Na hajzlu jsem se několikrát poblil. Když jsme se vrátil na hřiště byl jsem evidentně opilej. Viděli to bohužel všichni známí a Hanus taky - taková ostuda, až jsem vystřízlivěl zapřísáhl jsem se, že se v Praze něco musí změnit.

9.9. st
Dneska jsem vstával hodně brzy na vlak v 5:50 do Tišnova. Jeli jsme totiž do Prahy - rychlíkem v 6:50 z Tigálu. Cesta byla dobrá, bavili jsme se po svým a mělo to úroveň. Za tři hodiny jsme byli v Praze na Wilsonově nádraží. Chovali jsme se skutečně jako vidláci a učitelky tento dojem ještě zhoršovaly. Podívali jsme se na nějaký památky a pak dostali volno. Děcka šli do Národního Muzea, ale já jsem se odpojil s Jitkou a šel jsem se procházet po městě. Bavili jsme se spolu dobře. Večer jsme se ubytovali na kolejích pod Strahovem - působily na mně skvěle (ovlivnilo to můj život, zamiloval jsem si to a myšlenka kolejního života se mi zhnusila až později na VŠ). Asi v osm hodin jsme vyrazili asi na čtyřhodinovou procházku nočním městem. Měl jsem výborně rozvernou náladu a bavil jsem se hlavně s dívkami. Po návratu se trochu pařilo, ale byla to nuda. Šel jsem ven a válel jsem se tam s Košou po jedné ze silnic. Naprosto mimo asu mého Pražského plánu jsem ji sbalil. Přestalo mně to bavit a tak jsme se vrátili na koleje a okolo čtvrté hodiny jsem se dostal do betle.

10.9. čt
Vstal jsem už v 6 protože se mi zdálo, že se někde paří. Ale byl to omyl a tak jsem si ještě asi hodinku zdříml. Byl jsem pěkně nevyspalej. Celej den jsme chodili po nějakejch památkách. Koša po mně lezla ale já jsem se radši věnoval Jitce a bylo to skoro tak jak včera, i když ne tak dobrý. Večer jsme byli na opeře ve Smetanově divadle, hráli Nabucca a sedělo se tam dost špatně. Chvílemi jsem dřímal. Představení konečně skončilo a šlo se pařit na koleje. Vzal jsem si kolu s půlčákem rumu a celou noc jsem na něm pracoval. Hrála hudba, dělali jsme randál a leželi jsme v sendviči atd... atd... Dopil jsem mýho ruma a za moment jsem vytuhl.

11.9. pá
Vstávalo se velice zle, ráno jsme ještě byli na docela zdlouhavé návštěvě židovského města a pak jsme nasedli do vlaku domů. Byl tam opilec, jmenoval se Ríša a byl vskutku hnusnej a blbej. Cestuběhla rychle, částečně proto, že jsem se trochu vyspal. V Tišnově jsme se sbalili a šli jsme s Danou, Béděm, Dejvem na krček na pivo a na bramborák (snad). Potom jsem šel na vlak. Béďa stopoval a já jsem čekal hodinu a půl. Čekal jsem a hluboce a tvrdě jsem přemýšlel. Doma jsem přivítal rodiče a šel spát.

Tak takové to bylo před dvanácti lety a jedenácti měsíci...Váš dorian
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Anketa

Vrátili byste devadesátá léta?

Jasně!
Nikdy!

Komentáře

1 Iveta Iveta | Web | 1. srpna 2011 v 19:34 | Reagovat

A já jsem si říkala, že jsi se nějak předběhl v čase! :-) Já bych vrátila klidně i léta daleko dřívější! :-D  :-D

2 Večernice Večernice | 2. srpna 2011 v 20:12 | Reagovat

Měl jste to dobrý. Fakt dobrej život. Nedávno jsem našla knížku, jež byla psána mnou a mojí spolužačkou pro zábavu celé třídy. (Knížka=starý oškubaný  sešit)
Spolužačka psala krátké komentáře a já pochopitelně dělala TY ilustrace.
Pro případ, že by to někdo našel, jsme všem profesorům dali přezdívky. Obrázky se chystám naskenovat a zveřejnit (až se mi bude chtít). Sice jsem se domnívala, že jsem aspoň trochu dospěla za ty roky, ale omyl je pravdou - pořád se těm obrázkům musím smát.
Jinak mě docela překvapuje, že jste byl z toho poblití tak moc mimo, skoro to popisujete jako selhání... On tam nikdo jinej neblil?!

3 dorian-gray dorian-gray | 2. srpna 2011 v 21:24 | Reagovat

[1]: no, my střední generace nevidíme moc dál než do těch let střední školy, osmdesátky taky mohly mít kouzlo, ale z těch dob si já nepamatuju už skoro vůbec nic...

[2]: No byl jsem z toho špatný, ačkoliv na blití v opilosti jsem byl více než zvyklý, tak mně mrzelo, že jsem se takto ukázal před lidma kterých jsem si vážil (jako např. Hanus - učitel dějepis/občanka) a taky šest piv a vodka nebyl příliš slavný výkon hodný jinak vyhlášeného alkoholika... A nikdo jinej tam neblil

4 Večernice Večernice | 2. srpna 2011 v 21:43 | Reagovat

[3]: Teď tak přemýšlím... jak bych se asi zachovala já?! Hm... Já před profesorem/rkou nikdy neblila (jednou teda jo, ale to bylo na základce a z docela jinýho důvodu než z chlastání), takže ani netuším, co se v takových chvílích dělá. Jak jste se pak choval vy?

5 dorian-gray dorian-gray | 2. srpna 2011 v 22:48 | Reagovat

[4]: já jsem zvracel na záchodě, při tom mně tehdy bezprostředně nikdo neviděl, ale jak jsem vylezl tak jsem byl zelený a muselo to ze mně smrdět - a jak jsem se potom zachoval - jako vždy - dělal jsem jakoby nic!
----
Napiště brzo zase něco ze života, ať nyněšího, nebo dřívějšího...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama