Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

Něco jako moudré řeči

19. ledna 2011 v 16:05 | Dorian-gray
Tak povím vám jak to chodí tady v Praze. Místo toho, abych se učil a pracoval na profesní zdatnosti, tak na přednáškách klimbám, nervózně poposedávám, mnu si oči a myslím na různé věci na hony vzdálené radiologii. Po odpolednách se napájím pivem a vedu rádoby moudré řeči na téma stvoření světa, nebo historie Československa ve 20. století. K planému mudrování jsem měl včera dva zdatné komplice, mého bývalého spolužáka z kruhu Kyblíka a mou současnou platonickou lásku IB.


Kyblík je dobrej kluk, znám ho už dlouho, je o něco starší, než já. Má oválnou hlavu, docela velkou a vždy nosil strniště. Je moc hodnej, vůbec není jako já. Asi má taky jen jednu identitu a je s ní spokojený. Tyhle lidi já sice moc nechápu, ale zato jim závidím. Podle mě je už dnes přirozené, a to tvrdím vzdor vlastní veliké skromnosti, mít identity dvě (a více). Dřív Kyblík taky hrával volejbal a taky po škole dělal prvně internu a pak taky jako já dostal rozum a vybodl se na to. Pak se taky oženil jako já, a taky začal plodit děti, ačkoliv musím uznat že zatím mám v dětech náskok. Kylbíkův stav bych přirovnal k člověku rozběhnutému hlavou proti zdi. Vzal si hypotéku, pak mu snížili plat a pak dal pro jistotu výpověď, aby práci ztratil na dobro. Ale nakonec mu to možná vyjde, hlavou tu zeď prorazí a bude nakonec spokojenější, přeji mu to, protože ho mám rád.

Kdo je IB už byste možná mohli vědět. Můj vztak k ní je přinejmenším také schizofrenní, stejně jako celé moje bytí. Já jí nemám absolutně co nabídnout, a ani jí nechci nic nabídnout. Já se s ní nechci spustit. Jen na ni musím pořád myslet a v její přítomnosti se cítím nanejvýš příjemně a její hlas mi zní jako krásná hudba. A taky na ní nevidím žádnou vadu, i když je objektivně asi má. Zde odbočím, a prosím o vyjádření v diskusi k této otázce: "Je to láska?". Jestli až sem dočte někdo, kdo se aspoň trochu vyzná, prosím odpovězte!

A tak se stalo, že jsme seděli v picérce San Severo, nebo tak nějak se jmenovala, na rohu jakýchsi ulic, které taky nevím jak se přesně jmenovaly, někdě v blízkosti Budějovické, jen kousek od našeho hotelu a od poslucháren IPVZ (institutu pro postgraduální vzdělávání ve zdravotnictví). A seděli jsme tam celé včerejší odpoledne, konzumovali pivo a pizzu a nebylo to vůbec špatné. Místy jsem se proklínal a místy jsem si děkoval že jsem na dnešní posezení nominoval i Kyblíka. Jeho přítomnost mi byla ostrahou pro případ, že by mně napadlo, nebo že by ze mně vypadly nějaké důvěrnosti ve směru k IB. Takto jsem veškeré tyhle věci podržel nevyřčené, jen jsem si je myslel a houpal se na židli a vykládal něco k tématům která mně postupně přestala docela zajímat. Když nazrál čas a bylo třeba odejít, tak jsme zaplatili a šli. Pak jsme ještě nějakou dobu stáli na zastávce a něco si povídali. Domluvili jsme se také, že v pondělí vyrazíme na jakýsi koncert hudební skupiny radiologů z Motola. Je mi jedno, co budou hrát, spíš mi záleží na tom, kdo bude v publiku. Když jsme se už opravdu šli domů, tak jsem ji požádal ať mi na rozloučenou ještě něco řekne polsky, ráda vyhověla. Sice jsem nerozumněl ani slovo, ale byl to dárek. Bylo to jako kdysi, když jsem poprosil Evu, zdali by mi ještě naposled nechtěla zazpívat, áchjo, zahrála tehdy Carpe diem - a já jsem ležel opilý na zemi v hlíně a prostoupen kouřem z doutnajícího ohniště, a bylo mi nádherně.

Po příchodu na pokoj jsem ještě zkoušel nějakou produktivní činnost, ale marně. I tak jsem šel spát až před půlnocí a brzy nastalé ráno jsem vítal s velkou nechutí. Přednášky byly dnes spíše nudné a protivné, ale to je už asi standart.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Vrátili byste devadesátá léta?

Jasně!
Nikdy!

Komentáře

1 tynkakroupova tynkakroupova | Web | 19. ledna 2011 v 16:47 | Reagovat

Nejlepší článek od DG! Věta "taky po škole dělal prvně internu a pak taky jako já dostal rozum a vybodl se na to" je krásná. Já stále nedostala rozum a nevybodla se ani na část věcí, na kterou se chci vybodnout. Moc ráda bych odpověděla, ale v lásce se vyznám asi jako koza v petrželi. Řekla bych, že je to láska, některé věci jsou už prostě takhle naprogramovaný, už nejdou změnit a měly by se stát. Jestli IB chcete, tak to tak asi má být. PŘÍPADNÉ REKLAMACE NEPŘIJÍMÁM! Jinak jsem teda vyštrachala ten deník a budu ho opisovat...chci, aby jste věděl, co jsem za tele. Prostě IB pozvěte do pizzérky, ale bez Kyblíka. držím palce...jo, taky jsem napsala článek.

2 lenny lenny | Web | 19. ledna 2011 v 17:27 | Reagovat

Já se v lásce taky vůbec nevyznám, ale řekla bych, že to láska je. Vypadá to totiž velice podobně jako moje lásky, a to lásky jsou. Teda z mé strany jsou to lásky. Nevyřčené a nedotknutelné.
Eeee... ptal jsi se doufám jenom na to, jestli si můžeš říct, že jsi do ní zamilovaný, a ne na to, jak je to s ní, žejo? Protože to většinou nevím ani u sebe po půl roce přemýšlení, natož takhle po pár řádcích...

3 dorian-gray dorian-gray | Web | 19. ledna 2011 v 18:01 | Reagovat

[2]: ano pochopila s to správně, jde o mně, její pocity jsou věc zcela neznámá

4 tynkakroupova tynkakroupova | Web | 19. ledna 2011 v 18:59 | Reagovat

Jé... vy chcete něco italsky? No, nevím... je to krásný jazyk, ale nechci ho právě proto ničit. U nás doma získala jakousi hovorovou podobu. Ale tak, když chcete, tak jo. A myslím, že DG by se zachoval tak, jak jste psal. Píšu praktické věci, mohlo by se Vám to hodit. Nevím, co přesně by jste chtěl slyšet.

Non vedo l´ora di rivedervi.
(těším se na Vás). Dipende da Lei (To záleží na Vás). Non dimenticatelo! (Nezapomeň na to!)...
Mám prázdno v hlavě, možná jsou tam chyby, ten jazyk zase tolik neovládám. Ale ta první věta je pravdivá, těším se, až něco napíšete. Přeložila jsem to, aby jste si nepřipadal jako s IB. Druhou větu doma používáme furt, tak snad je to dobře napsaný, třetí by se mohla hodit, až některé ženě řeknete, že ji milujete...

5 tynkakroupova tynkakroupova | Web | 19. ledna 2011 v 19:05 | Reagovat

A když nad tím tak přemýšlím (vzácná chvíle-přemýšlím), jsem ráda, že naše názory na Facebook jsou stejné. To tak nesnáším. "chceš spřátelit?" píše každej úchyl a leda pak slintá nad Vaší fotkou. (to slintá berte s rezervou...). Jinak jsem Vám taky chtěla říct, že jsem si včera listovala DG (tou knihou). Mám ji doma, četla jsem to (to už je dávno), ale musím říct, že máte dobrou volbu. Umíte si vybrat. Tak držím palce s IB!

6 what-up(dubious cat) what-up(dubious cat) | E-mail | Web | 19. ledna 2011 v 19:45 | Reagovat

Píšete opravdu zajímavě,a zdá se, že máte taky rád Oscara Wildea!
Jsem ráda, že jsem vám svojí "indexovou větou" připomněla něco hezkého:)
K vaší otázce- nevím, zda-li je to láska, ale okouzlení a touha určitě, což je asi někdy horší:) Ale já na tohle opravdu nejsem odborník:)

7 Leňulí Leňulí | Web | 19. ledna 2011 v 20:09 | Reagovat

Láska je ohromně složitá věc, kterou asi nikdy úplně nepochopím. Jediné, co snad vím je, že se na ni nesmí spěchat. Buď časem vyšumí, takže je jasné, že šlo jen o okouzlení, nebo zůstane a stane se z ní něco víc... =)

8 tynkakroupova tynkakroupova | Web | 19. ledna 2011 v 20:39 | Reagovat

bravo! IB bude nadšená.

9 moni.ss moni.ss | E-mail | Web | 19. ledna 2011 v 20:48 | Reagovat

Škoda, že vzdělávání a učení musí člověka provázet až do smrti. A na tu otázku bohužel odpovědět nemůžu, neboť co se tohodle týče, tak žádné zkušenosti nemám. :-)

10 moni.ss moni.ss | E-mail | Web | 19. ledna 2011 v 21:00 | Reagovat

Lidé jako já většinou jasno nemají, neboť mi je teprve třináct.

11 Karin Karin | Web | 19. ledna 2011 v 21:04 | Reagovat

mile cynický:-) jen tak dála hodně štěstí s IB

12 moni.ss moni.ss | E-mail | Web | 19. ledna 2011 v 21:33 | Reagovat

Dobrá, dám vědět, a 30 je krásný věk, už aby mi taky tolik bylo.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama