Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

Nudné věci

14. listopadu 2010 v 12:07 | Dorian-gray
Je tu nový den, je 11:02. Ale já jsem ho započal už těsně po půlnoci, kdy jsem jechal do nemocnice, šel jsem upršenou dlouhou rovnou ulicí a do uší mi hrála jakási hudba, abych zapomněl. Nedlouho potom jsem se tou stejnou ulicí vracel zpět domů, lehl jsem na chvilku do postele, bylo kolem půl jedné. Tři hodiny na to už jsem zase stál v dešti před domem a vyrážel do noci. Ach ubohý já, proč mi není dopřáno nedělat nic. Odstavec dopisuji v 12:47, mezitím bylo hoodně roboty.

Začíná mi docházet, že mně do autorského klubu asi nevzali, nevím jestli jsem se nějak špatně nepřihlásil, či co. Nebo možná používám moc často nežádoucí slova, nebo možná nadávám na dobré věci a chválím ty špatné. Zkrátka, mně nevzali. Nevím jestli by měli poslat nějaké vyrozumění a zdůvodnění, ale myslím že vzhledem k počtu žádostí asi ne. Ha stejně si myslím že ty moje kydy admini autorského klubu ani nečetli, nejspíš je odpudil už můj skvělý, propracovaný design vzhledu na modro natřeného plotu. Aále co, já jsem si ho za tu dobu celkem oblíbil. Ani vlastně nevím, jestli mám chtít aby tyhle věci četlo hodně lidí. Tak se jim asi na ten jejich slavný AK vybodnu a dále budou moje příspěvky trčet mezi fotkami milého citrusu, laviny v aprílu, bíbra a podobných bezduchých loutek. Jo a selena gomes, jo ta taky.

No a taky musím říct, jak jsem včera psal o té dívce s vlasama (vím, jsem už s tím trapný, ale ona je opravdu zajímavá a atrahuje mně), tak jsem ji potom vážně viděl. Stála za sklem recepce na centrálním přijmu a telefonovala, jak jsem přicházel, otočila se zády a šla pryč. Bylo to kolem půlnoci ze včerejška na dnešek. Takže celkem vzato nedošlo ani na kontakt očima, a to je romantika dost malá i na moje poměry. Potom jsem kolem toho místa prošel tu noc ještě asi pětkrát, ne přesně pětkrát. Zpátky, tam, zase zpátky a potom před pátou ráno tam a zase zpátky, tak to bylo, jenže místo už bylo opuštěné, nikdo tam neseděl, nikdo netelefonoval, bylo tam prostě pusto. A já byl docela spokojený. Je dobré když obě východiska ze situace jsou správné. Mohlo se stát, že by tam byla a já bych za ní šel a plácl nějakou blbost. Takhle se alespoň nic nezvoralo.

Na tomto článku pracuji už druhý den, né proto, že bych si dával tolik záležet, spíš mně furt někdo otravuje a vytahuje od psaní. Už jsem pokročil v problematice AK moje žádost je aktivní a na 195. místě v pořadí, posuzuje se 10-15 uchazečů jednou za týden až dva, a jsou u čísla 11. Než umřu tak se tedy snad někdy dočkám. Včera večer jsem chtěl jít na nějaký rockový nebo metalový večer do H klubu. To je opravdu fantastické místo, byl jsem tam dosud jednou, tehdy s tajemníkem, tehdy tam měl koncert jeho učitel angličtiny, snad můžu povědět že se jmenoval Phil (říkejme mu Filouš). Filouš je asi 40ti letý chlápek, angličan, bydlí někde za pár kopečkama směrem na západ. Hraje tvrdou muziku se svým kámošem, hubeným chlapíkem, fotografem. V H klubu jsem viděl znovu něco podobného co v doupěti jménem THC v Brně kdysi v minulém století, jméno hovoří za vše. Temné, zaplivané chodby, pomalované zdi, hluk a lidé s různýma věcma na hlavách, extravagantní účesy, povalující se mladí opilci. Pach kouře. Pivo v kelímku a zcela jiná atmosféra než na místech které běžně navštěvuju já, suchý, trapný člověk. Nahoře pod střechou je několik dřevěných lavic a výčep, zde se schází budoucí městská elita. Byl jsem tehdy opravdu nadšen a místo mě hluboce zaujalo, bohužel i během tehdejší návštěvy jsem byl obtížen služebním mobilem, takže netrvalo dlouho a ozval se DrD. a něco chtěl. V takovém klubu se mobil musí držet pěkně v ruce, a displejem namířen k očím, neboť zvonění není absolutně slyšet a vibrace, hmm, jsou nespolehlivé. No a včera vše dopadlo stejně tak, že jsem nikam nešel, protože mně stále honili do práce a tak akorát jsem trajdal sem a tam po naší dlouhé, rovné, tmavé ulici, která spojuje nemocnici a naše strašidelné sídliště.

Publikuji tento nesourodý text. Vznikal více než 24 hodin (je 11:54 druhý den), tedy s dlouhými přestávkami a honily se mi hlavou přitom různé věci. No je mi líto to jen tak smazat… tak asi proto …
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Fabiana Fabiana | Web | 14. listopadu 2010 v 16:07 | Reagovat

S autorským klubem je to teď těžké, ten, co převzal přijímání, se to mu vůbec nevěnuje. Těžko říct, za kolik let se na vás dostane...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama