Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

Historická fakta VI.

6. července 2010 v 14:37 | Dorian-gray |  Historická fakta
Je za námi dalších několik dní. Byl to především prodloužený víkend. Tentokrát stejně nebyl dost dlouhý na to aby se něco událo, nějak jsem ho proexistoval, existuji si dále i dnes. Jen stručně a popisně, v pátek se vrátila rodinka z jednodenního výletu z Brna. Pak jsme dělali nevím co, není to podstatné. V sobotu bylo zde další kolo atletických závodů, mdlá atmosféra soutěže, kde se rok od roku zúčastňuje méně a méně závodníků, kvalita výkonů klesá a klesá, závodí mladší a mladší. Opět mě mrzelo, že nesoutěžím, že nadávám svůj spirit to the test.

Byl jsem tedy i tentokrát jen zdravotnický dozor a naštěstí se také nikomu nic nestalo, nemusel jsem zasahovat, však stejně nevím co bych měl dělat, rozumím jen rentgenu. Bylo ale teplo a nepršelo, tak to byl, dá se říct, pěkný den. Při odchodu, šel jsem hned po štafetách, aby mi zase nevnucovali nějakou odměnu, koupil jsem si pivo do kelímku a čtyři gumové hady na cestu, jó to byl můj styl. Šel jsem po městě, popíjel si pivo, slunce mi pražilo na mou černou hlavu, lidi kolem líně chodili a otáčeli se za mnou - to je frajer. Haha. Dopil jsem pivo, dožužlal gumovýho hada, kelímek a sáček jsem hodil způsobně do koše a dál jsem pokračoval už s holýma rukama. Druhá část cesty ze stadionu domů byla hluboce průměrná.

Co se dělo po tom, už můj mozek nebere, jako ne že by to nepobral, ale už tyhle zbytečnosti neschraňuje. Neděle, asi procházka, asi jsem potkal ve městě režiséra a byli jsme spolu na dětským hřišti, a taky na zmrzlině jsme spolu byli. Jo a taky s dětma jeho 14 měsíční chlapec a naše dvě holky. Bylo to příjemné setkání to ano, zval mně na plážový volejbal za týden, nějak si ten vrták oblíbil, haha. Teda tím vrtákem tentokrát nemyslím sebe, jako ne že bych nebyl vrták, ale je to citace z filmu "Hledá se Nemo". Odpoledne jsme byli s rodinkou u vody za městem, dobrý. Pondělí, úterý služba, zabíjím čas tentokrát hraním počítačových her mezi popisováním snímků, son a tak dál, čili nic vyloženě společensky nebezpečného.

Takže toto je další denníkový zápis, prvních pár dní července nuladeset, neurazí ani nenadchne, stejně jako tento uplynulý čas. Ale aspoň že nemám v ústech hlaveň brokovnice a nešmátrám prstem u nohy po spoušti.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 tynkakroupova tynkakroupova | Web | 7. července 2010 v 15:40 | Reagovat

ok, slíbila jsem to... takže:
Věc, o kterou mne žádáte už asi měsíc bude rozluštěna...(napínám vás schválně!!!!) možná, že by tu teď měla zaznít nějaká znělka...no, kdyžtak si pusťte třeba to moscow nights...a čtěte dál:
Meine liebe Tante ist Jana Justová.
Doufám, že jste spokojen a hlavně, že vás někdy nenechala propadnout, páč to bych se asi propadla studem...

2 Ivča Ivča | Web | 8. července 2010 v 17:26 | Reagovat

xD

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama