Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

Poslední květnové dny, návrat do reality

1. června 2010 v 16:47 | dorian
Therapeutické, spokojené, volné období skončilo a já jsem se vrátil vlakem do mého dřívějšího bydliště, kde na mně čekaly moje nejbližší příbuzné, manželka a dvě malé dcery. K mému milému překvapení bylo shledání po týdnu docela příjemné, nikdo mi tentokrát nevyčítal že jsem málo excitovaný, nebo že málo sděluji svoje jistě bááječné zážitky. Což o to zážitky jsem báječné měl a detailně sdělovat je také nešlo, ale aspoň jsem tenkokráte nemusle lháti v zásadních věcech. Takže žádné vyčítání nebylo, nebroběho tedy obvyklé nasrání se po půlhodině strávené pohromadě, jak bývalo dřívě udržovaným zvykem.

Dopoledne následujícího dne jsme byli navštívit mého bratrance, říkejme mu ovčák, na jeho dáču na venkově. Dům se teprve staví, ale již teď vypadá impozantně. Je tam také stále ještě mnoho práce, co jsme viděli - hlavně malá housata, jedno z nich se jen líhlo z vajíčka, také ovce jsme viděli a mluvícího papouška. Ovčák je přírodní typ, pracovitý jako kůň, silný jako býk. Má ženu a dvě děti, o něco starší, než ty naše. No a pak jsme jeli zpět a nakonec se vrátili domů. Jo v autě jsme se pohádali kvůli tomu že mi manželka vypínala rádio, fuj, srala mně.

Dále se tedy najiždí na trvale udržitelný provoz domácnosti, věšení prádla, podávání dudlu, utírání zadku, nádobí, vyvenčit psa, mrdne mně. Byli jsme i na procházce, zajímavé bylo, že jsme potkali kolegu z práce, jemuž zde budu říkat pršimidonosu, s fretkou, haha, opravdovou fretku si vedl na vodítku. Večer se mi ozval režisér, a ptá se zda budu s nimi chodit na volejbal v nedělní termíny, no odpověděl jsem že ano a jestlivá tam bude i s.p., původně nevěděl, kto to má být. Potom, co jsem ho trochu navedl se rozpomněl a bylo mu jasné, sdělil jsem že můj zájem o s.p. je čistě theoretický, nicméně očekává se že mně ojede, ev. přímo převálcuje. Inu uvidíme.

No a pak jsem byl v pondělí v práci, jo toho pršimidonosu jsme taky potkali až v pondělí, abych byl historicky věrný. No a teď je úterý a já jsem v práci zas, a mezi pracovními úkoly zde pachtím tyto mrzké, nesouvislé řádky. Návrat do reality, ve skutečnosti, nebyl tak deziluzorní jak jsem zde popsal, intenzita lhaní je na poměrně nízké úrovni a sms diskuse s režisérem byla vyjimečně originální byť krátká.

Zítra jedem na slezinu kozologů, hurá...
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama