Nakolik mi ještě vůbec patří ty ruce, které tu teď drží volant? ...

Blogy o hovně

29. května 2010 v 15:55 | dorian
Je tady dvacetosm krát deset na šestou článků, drtivá většina z nich o hovně. I tento. A mimo to je tento článek také tak trochu o mně. Nebo je to to samé? Stručně, včera jsem byl v práci, pak doma, pak jsem šel k tajemníkovi, nebo náměstkovi, nebo jak mu vlastně tady říkám. Pršelo a dost jsem zmokl i navzdory deštníku. Otevřeli jsme nějaký plechovky a on mi říkal, co dělal minulý dva dny na Slovensku, čekal jsem to, začíná být už také zkažený. Mám toho chlapce čím dál radši.

Pak konečně přestalo pršet tedy jsme vyrazili do města, měl jsem v plánu dvě věci a ty jsem také splnil. Jo abych nezapomněl a ještě předtím jsem byl volit. Nesu si takhle volební lístky KSČM a ČSSD spokojeně poskládané v peněžence, dojdu do místnosti, vhodím je do urny. Chlápek za stolem na mě vrhne tázavý pohled, ukážu prstem. Nalije mi dva kalíšky puškina, nesu si je ke stolu. Jo abych nezapomněl, lístek do urny volební jsem vhodil už odpoledne. Do urny na barovým pultě hážu levičáky, dávají tam za odměnu chlast za darmo. Jablečná příchuť či co, byla pohlazením pro moje smysly. Zabírujeme.

Pak jdeme dál městem až ke stagei kde na notně rozmoklé louce koncertují punkové, nebo snad metalové, no asi to nepoznám, kapely. Temná polojasná obloha a čvachtající tráva to jsou okolnosti uprostřed nichž se pod podiem komíhá pět až šest lidí a provádějí pogo. Hudebníci jejichž věhlas je takový, že není třeba vybírat vstupné, jejichž sláva a asi i majetky umožňují, aby CDčka rozdávali zdarma, předvádějí skutečně upřímné a poutavé vystoupení. Zpěvák váhy tak do padesáti kilo, ale s hrdelním hlasem jako mamut, nebo jako bahno bublající z močálu je pro mne hrdinou večera, hlubokými slovy bych opsal tento výjev, kdybych nějaká znal, Madgod si říkali. Opouštíme hlouček mladých, někdy i starších, někdy značně zjevně společensky keklasovaných živlů, odcházíme (Mezitím bírujeme) středem, večer se totiž už přehoupl do rána.

Dojdu domů a vyvenčím péska. Nota bene, dnes žádné známky trudného ducha, poslední terapeutické postupy, zdá se, mají svůj okamžitý efekt, najednou mi připadá, že svět je nějaký sytější, tráva zelenější atd... Uvidíme co bude až najedeme zítra zase do starých kolejí. Jo a ty lži! Nemusel jsem dneska vůbec lhát, i když jsem v několika věcech raději mlčel, nebylo to celkově tak zlé, to je poměrně významná věc.

Jak říkám, článek o hovně. Píšu ho hlavně pro sebe abych věděl, někdy později, co jsem dělal 28.5. v našem městě, v tomhle špinavém, mrzkém bodě časoprostoru.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Hate Hate | Web | 29. května 2010 v 17:46 | Reagovat

Kdyby jen ty blogy, přijde mi, že o hovně je tak nějak všechno...

2 dorian-gray dorian-gray | 31. května 2010 v 18:53 | Reagovat

[1]: nebývá tak zle, člověče napij se...

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama